Fyzika na doma 7

Týden 16. 3. - 20. 3. 2020

V kapalinách se přenáší tlaková síla do všech směrů a síla působí vždy kolmo na určitou plochu kapalného tělesa.

Znění Pascalova zákona:
Působením vnější tlakové síly na kapalinu v uzavřené nádobě vznikne ve všech místech kapaliny stejný tlak.

Hydraulická zařízení
Kapalina ve spojených nádobách je uzavřena dvěma písty s různým obsahem ploch.

Princip činnosti:
Na menší píst plochy S1 působíme malou silou F1 a tím v kapalině vytváříme tlak. Tento tlak je stejný v celém objemu kapaliny a tak na druhý větší píst kapalina působí velkou tlakovou silou F2.

Pomocí malé síly na malém pístu získáváme na větším pístu velkou sílu.

Využití hydraulických zařízení:

1. Zvedání těles
- hever, bagr, vysokozdvižná plošina, vyklápění u nákladních automobilů,...
2. Stlačování těles, lis
- lisování ovoce, olejů, papíru, autovraků, výrobků, stlačování brzd

Odpovědi mi pošlete opět na
e-mail: fyzikafliedr@seznam.cz do 29. 3. 2020:
Úkol: Blaise Pascal - vyhledejte a napište alespoň 5 informací o něm.

Domácí pokus: Naplňte igelitový sáček nebo plastovou láhev vodou, propíchněte ji na několika místech špendlíkem (kružítkem..) a popište (nakreslete), jak voda z lahve vytéká. Celý pokus můžeš i vyfotit. Pozor! Pracuj nad vanou nebo umyvadlem:-)

Týden 30. 3. - 3. 4. 2020
Účinky gravitační síly Země na kapalinu
Přečtěte si článek 2. 3 v učebnicích na str. 105 - 109
Ne všichni jste mi poslali fotografii nebo popis domácího pokusu z  minulého týdne! Napravte to! Ten, kdo se účastní soutěže Přírodovědné bádání, posílejte i odpovědi na březnové kolo soutěže. 1. dubna naleznete na těchto wwebovkách v záložce Přírodovědné bádání (vpravo nahoře) zadání 5. kola.

Zápis do sešitů:
V gravitačním poli Země působí na všechny částice kapalného tělesa gravitační síla. Výsledkem tohoto působení je hydrostatická tlaková síla. 
-působí na dno, na stěny nádoby a na všechna tělesa ponořená do kapaliny
 -působí v kapalině všemi směry
 -značka: F
 -jednotka: N (newton)
 -vzorec: F = S.h.ρ.g
S...obsah plochy (m2)
h...hloubka kapaliny (m)
ρ /ró/...hustota kapaliny (kg/m3)
g = 10 N/kg
Hydrostatický paradox - v různých nádobách se stejnou kapalinou o stejném obsahu dna a stejné výšce vodního sloupce působí na dno stejná hydrostatická síla

Podívejte se na to, jak se postupuje při výpočtu hydrostatické tlakové síly:  https://www.youtube.com/watch?v=Q3r4XsP3DvM

Úkol:
Učebnice str. 108/O 1,2,3,4,5, U3
Odpovědi mi pošlete opět na e-mail: fyzikafliedr@seznam.cz do 5. 4. 2020:

Týden 6. 4. - 10. 4. 2020

Zápis do sešitů:
Hydrostatický tlak

V kapalině v gravitačním poli Země působí hydrostatická síla.
Tato síla vyvolává v kapalině tlak = hydrostatický tlak
Hydrostatický tlak
značka: ph
jednotka: Pa (pascal)
vzorec: ph = h . ρ . g
 h ... hloubka kapaliny (m)
ρ ... hustota kapaliny (kg/m3)
g ... gravitační konstanta (10 N/kg)

Hydrostatický tlak bude větší, když bude větší hloubka nebo hustota kapaliny
Hydrostatický tlak nezávisí na množství kapaliny.
(I když se tato skutečnost může zdát nepravděpodobná, hydrostatický tlak v dané kapalině nezávisí na množství kapaliny, ale na výšce jejího sloupce.)

Spojené nádoby
tvoří 2 nebo více nádob, které jsou spojené hadičkou, trubkou, ...
aby se v obou nádobách vyrovnal hydrostatický tlak, ustálí se hladina kapaliny ve stejné výšce
Využití spojených nádob:
přelévání vody ze sudu do sudu, zdymadla, hadicová vodováha, sifony u umyvadel, van, záchodů (zabraňují vnikání zápachu z kanalizace do místnosti - tzv. pachová zátka)
 

Příklady:
Jaký je hydrostatický tlak v hloubce 10 m pod hladinou vody na přehradě?
h = 10 m
V přehradě je voda jejíž hustota ρ = 1000 kg/m³
g = 10 N/kg
ph = ? 
ph = h . ρ . g 
ph = 10 . 1000 . 10
ph = 100 000 Pa
Hydrostatický tlak je 100 kPa.
Úloha 2
Vypočítejte velikost hydrostatického tlaku v hloubce 1,2 m pod hladinou moře.
h = 1,2 m
V moři je slaná voda. Hustota mořské vody ρ = 1030 kg/m³
g = 10 N/kg
ph = ? 
ph = h . ρ . g  
ph = 1,2 . 1030 . 10
ph = 12 360 Pa
Hydrostatický tlak je 12 360 Pa.

Úkol: Vyhledejte a nakreslete si do sešitu příklady spojených nádob.
Odpovězte na otázky:
1)Vysvětli, proč musí být hráz přehrady dole širší?
2)Vypočítej hydrostatický tlak v nohách člověka. Jeho výška je 1,8m. Hustota krve je 1000 kg/m3
3)Na čem závisí hydrostatický tlak?
4)Co je příčinou hydrostatického tlaku?
5)Kde je větší hydrostatický tlak? U dna nebo u hladiny oceánu?
Odpovědi mi pošlete opět na e-mail: fyzikafliedr@seznam.cz do 12. 4. 2020:

Týden 13. 4. - 17. 4. 2020

Tento týden se seznámíte možná s nejznámějším zákonem, co se kapalin týče. Poznáte, proč se Vám zdají předměty pod hladinou vody (kapalin) "lehčí". Ano, možná už jste slyšeli jméno Archimédes a pojem vztlaková síla. Je to Archimédův zákon. S jeho pomocí a na základě znalosti vztlakové síly, budete schopni vysvětlit mnoho jevů, se kterými se setkáte - třeba na koupališti:-)
Pro začátek mrkněte na toto video:
https://www.youtube.com/watch?v=WCpas8x5uZE

Zápis do sešitů:
Archimédův zákon
Archimédes 287 - 212 př. n. l.
největší starořecký matematik a fyzik, žil ve městě Syrakusy
věnoval se: inženýrské činnosti (zavedl pojem těžiště a určil metodiku zjištění polohy těžiště pro rovinné útvary a prostorová tělesa, stavba válečných strojů), geometrii (výpočty obsahu rovinných obrazců a objemu těles), fyzice (statika a hydrostatika) a astronomii.

Vztlaková síla
Síla, která tělesa v kapalině nadlehčuje, se nazývá vztlaková síla a má opačný směr než gravitační síla, kterou na těleso působí Země.

značka: Fvz
jednotka: N
vztlaková síla
- závisí na: objemu ponořené části tělesa (větší objem  -  větší Fvz)
                   hustotě kapaliny (větší hustota - větší Fvz)
- nezávisí na: hloubce kapaliny

Fvz = V ∙ ρk ∙ g 

V ... objem ponořené části tělesa [m3]
ρk ... hustota kapaliny [kg/ m3]
g ... gravitační konstanta (10 N/kg)

Znění Archimédova zákona:
Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná tíze kapaliny tělesem vytlačené.

Podívejte se na toto video:
https://www.youtube.com/watch?v=p-M8Hw_nwug

Úloha: Určete vztlakovou sílu působící na Petra při potápění v bazénu. Objem Petra je V = 0,06 m3, hustota vody je ρk = 1000 kg/m3 
V = 0,06 m3
ρk = 1000 kg/m3
g = 10 N/kg
Fvz = ? N

Fvz = V . ρk . g
Fvz = 0,06 . 1000 . 10
Fvz = 600 N

Na Petra působí vztlaková síla 600 N.

Úkol: 
1/ Jaké dvě síly působí na těleso ponořené v kapalině?
2/Na čem závisí velikost vztlakové síly?
3/ Napiš, jak zní Archimédův zákon.
4/ Jak velká vztlaková síla působí na těleso o objemu 2m3, které je ponořeno z jedné poloviny ve vodě o hustotě 1000 kg/m3 ?
5/ Kde působí vztlaková síla a co způsobuje?
6/ Jak se změní velikost vztlakové síly, když se zmenší objem ponořené části tělesa?
7/ Kde působí větší vztlaková síla? Když jsi potopený celý ve vodě nebo v medu?

Týden 20. 4. - 24. 4. 2020

Tento týden se seznámíte s tím, jak se mohou tělesa v kapalinách chovat. Přečtěte si kap. 2. 7. a 2. 8. v učebnici na str. 123 - 127

Zápis do sešitů:
Potápění, plování a vznášení se stejnorodého tělesa v kapalině

Stejnorodé těleso je složeno celé jen z jedné látky 
Nakreslete si obrázky 2.36 a 2. 37 z učebnice na str. 124

Těleso klesá ke dnu: 
Je-li vztlaková síla menší, než gravitační (Fvz < Fg)
Je-li hustota tělesa větší, než hustota kapaliny.

Těleso se vznáší:
Je-li vztlaková síla stejná jako gravitační (Fvz =Fg)
Je-li hustota tělesa stejná jako hustota kapaliny.

Těleso stoupá k hladině:
Je-li vztlaková síla větší, než gravitační (Fvz > Fg)
Je-li hustota tělesa menší, než hustota kapaliny
Těleso, které v kapalině vystoupá na hladinu, na hladině plove. Pak platí Fvz = Fg. 

Plování nestejnorodých těles
Při vhodném tvaru mohou plovat i tělesa, která mají větší hustotu než kapalina, protože ponořenou část tělesa tvoří i vzduch s malou hustotou -  hustota ponořeného celku je menší než hustota kapaliny - lodě, ponorky,...

Těleso plovoucí v různých kapalinách se ponoří tím větší částí svého objemu do kapaliny, čím menší je hustota kapaliny. Toho se využívá u hustoměrů. (obr. 2. 40 na str. 127)

Úkol: Do sklenice s vodou vlož čerstvé vejce. Vysvětli, proč se potopí ke dnu. Postupně přidávej do vody lžící kuchyňskou sůl a roztok míchej. Pozoruj, co se děje s vejcem. Pokus zkus vysvětlit.

Opakujte si vše o kapalinách, příští týden Vám dám zkušební test.

Týden 27. 4. - 1. 5. 2020

1. Na čem závisí velikost vztlakové síly v kapalině?
2. Kdy bude na kuličku působit větší vztlaková síla? Když je celá ponořená ve vodě nebo v oleji?
3. Za jaké podmínky bude těleso na hladině plovat?
4. Proč kmen stromu ve vodě plove a kamínek s malou hmotností se ve vodě potopí?
5. Kdy na Tebe bude působit větší vztlaková síla? Když budeš ve vodě ponořený celý nebo po pás?
6. Za jaké podmínky bude těleso v kapalině klesat ke dnu?
7. Proč se nemůže člověk ponořit do největší možné hloubky v oceánu?
8. Jak velká hydrostatická síla působí ve vodě, která má hustotu 1000 kg/m3, v hloubce 0,7 metru na plochu o obsahu 0,4 m2?
9. Vypočítej hydrostatický tlak 0,5 km pod hladinou vody. Hustota vody je 1000kg/m3. 
10. Jak velká vztlaková síla působí na těleso o objemu 0,5m3, které je ponořeno z jedné pětiny ve vodě. Hustota vody je 1000kg/m3 ? 
11. Vyjmenuj 4 vlastnosti kapalin. 
12. Napiš znění Pascalova zákona.
13. Napiš alespoň tři možnosti využití spojených nádob. 

Úkol: Odpovědi na tyto otázky mi napište. Pokud si nebudete vědět rady, podívejte se na zápisy a výpočty z minulých týdnů...

Týden 4. 5. - 8. 5. 2020

Zápis do sešitů:

Mechanické vlastnosti plynů
Vlastnosti plynů - opakování

•molekuly plynu se neustále neuspořádaně pohybují
•plyn vyplní vždy celý objem nádoby - je rozpínavý
•plyny jsou stlačitelné a tekuté

Atmosféra Země

= plynný obal Země
•atmosféra nemá jednoznačnou hranici - plynule řídne a přechází do vesmíru
•obsahuje 21% kyslíku, 78% dusíku a 1% ostatní plyny (helium, oxid uhličitý, ...) 

Atmosférický tlak
•vzniká v důsledku působení gravitační síly Země na atmosféru
•horní vrstvy atmosféry působí na spodní vrstvy atmosféry a protože jsou plyny stlačitelné, mají vrstvy atmosféry při povrchu Země větší hustotu než vrstvy výše položené
•tlak je největší na zemském povrchu a s rostoucí výškou klesá
•značka: pa
•jednotka: Pa 

Úkol:
Napište referát, téma si zvolte z níže nabízených možností. Vypracované referáty zasílejte na fyzikafliedr@seznam.cz  Rozsah 1 -2 stránky formátu A4. Velikost písma 12.
Témata: 
1. Atmosférický tlak a počasí, měření atmosférického tlaku.
2. Optické přístroje.
3. Zatmění Slunce a Měsíce, fáze Měsíce.
4. Využití Pascalova a Archimédova zákona v praxi.

Týden 11. 5. - 15. 5. 2020

Kdo neposlal ještě svůj referát k ohodnocení, učiňte tak co nejdříve!!!

Atmosférický tlak a jeho měření 
Magdeburské polokoule
Otto von Guericke, starosta města Magdeburgu, v roce 1654 předvedl dramatický experiment, ve kterém ukázal sílu vakua a dokázal existenci atmosféry Země. Guericke spojil dvě duté měděné polokoule s úchyty o průměru 51 cm (Magdeburské polokoule) a ze vzniklé dutiny vypumpoval vzduch. Pak nechal zapřáhnout ke každé polokouli 4 páry koní a ukazoval, že ani 16 koní není schopno od sebe polokoule oddělit. Poté, co nechal do dutiny opět vniknout vzduch, se od sebe obě polokoule oddělily samovolně. Prokázal, že obě polokoule nebyly k sobě pevně připoutány vzduchoprázdnem, ale že polokoule držel u sebe tlak okolního vzduchu.
Nad námi je atmosféra,složená z atomů a molekul. Na všechny působí tíhová síla. Výsledkem tíhové síly je značný tlak vzduchu - působí na předměty i na nás.
Tento tlak nazýváme atmosférický.
Atmosféra působí na každý čtverečný centimetr zemského povrchu takovou silou, jako kdyby na něm bylo položeno závaží 1 kg.
Proč si atmosférický tlak neuvědomujeme? 
Tlaková síla atmosféry na povrch lidského těla je obrovská. Odhadneme-li obsah povrchu člověka na 1 m2, je celková tlaková síla atmosféry 100 000 N! Stejně velký tlak je však i uvnitř lidského těla.
Proto jsou síly působící na pokožku stejně velké, mají opačný směr, výslednice je tedy nulová.
Kdy si přítomnost atmosférického tlaku uvědomujeme?
Jedeme-li autem dlouho do kopce nebo z kopce, cítíme tlak v uších a něco nás nutí polykat.
 To něco je převažující tlaková síla zevnitř nebo zvenku. Polykáním obě síly vyrovnáváme. 
Domácí pokus (vyzkoušejte, pokud se povede nafotit pošlete mi ):
Naplníme prázdnou sklenici po okraj vodou. Vystřihnutý tvrdý papír (větší než okraj sklenice) přiložíme na vodní hladinu tak, aby pod ním nebyla žádná vzduchová bublina. Nad umyvadlem otočíme. Proč voda nevyteče? Voda nevyteče,  protože tlak vzduchu, který působí na papír zvenku, je větší než hydrostatický tlak uvnitř sklenky.
Zápis do sešitů:

Měření atmosférického tlaku

Poprvé byl atmosférický tlak přesně změřen italským fyzikem Evangelistou Torricellim v roce 1643. Proto byl jeho pokus nazván Torricelliho pokus.
Torricelli vzal 1 metr dlouhou skleněnou trubici, na jednom konci zatavenou. Naplnil ji rtutí a uzavřel zátkou. Pak trubici obrátil dnem vzhůru a ponořil do nádoby se rtutí. Zátku odstranil. Určitá část rtuti vytekla, pod zataveným koncem se vytvořilo vzduchoprázdno. Při naklánění trubice se vždy hladina ustálila ve výšce přibližně 75 cm nad volným povrchem rtuti v nádobě.
(nakreslit obr. 2. 50b, str. 135 v učebnici) 
Přístroje k měření tlaku 
Barometr = rtuťový tlakoměr (sestrojen na základě Torricelliho pokusu: skleněná trubička se rtutí otevřeným koncem přechází do otevřené baňky)
(nakreslit obr. 2.51 na str. 136 v učebnici)
Aneroid
Barograf - automatický záznamu hodnot atmosférického tlaku.
Podle tlaku vzduchu se dá předpovídat počasí.

Týden 18. 5. - 22. 5. 2020

Přečtěte si články 2.11. - 2.13. v učebnicích na str. 138 - 146

Zápis do sešitů:
Změny atmosférického tlaku

Vzduch v atmosféře je v neustálém pohybu - mění se teplota a vlhkost vzduchu = na témže místě se atmosférický tlak během času mění.
Atmosférický tlak se stoupající nadmořskou výškou klesá (v kabině letadel je tlak vzduchu udržován uměle)
Výškoměr - upravený aneroid k měření nadmořské výšky (použití u letadel)
Největší tlak je u hladiny moře (1013hPa)
Hodnota normálního tlaku byla stanovena dohodou pn= 101 325 Pa

Vztlaková síla působící na těleso v atmosféře Země

Pro vzduch podobně jako pro jakoukoliv jinou kapalnou nebo plynnou látku platí Archimédův zákon. Na každé těleso v atmosférickém vzduchu působí vztlaková síla Fvz
Platí -li, že vztlaková síla je větší než síla gravitační (Fvz > Fg), těleso ve vzduchu stoupá.
Toho využívají balóny naplněné horkým vzduchem, vodíkem, héliem
Využití: výzkum vysokých vrstev atmosféry, meteorologie, přeprava nákladů, sport, zábava

Tlak plynu v uzavřené nádobě

Podtlak = vzniká, jestliže je tlak v nádobě menší než atmosférický
Vakuum - nejnižší možný tlak (0 Pa)
Využití podtlaku:
Zavařování, zvon na odpad, injekční stříkačka
Zařízení: pumpy, vysavač, vývěva
Činnosti: dýchání, pití zvířat, sání při kojení
Přetlak = vzniká, jestliže je tlak v nádobě větší než atmosférický
Využití přetlaku:
Zařízení: hustilka, kompresor, ventilátor 
pneumatiky, nafukovací haly, nafukovací matrace, spreje, tlakové láhve při sváření
kyslíkové nádoby - potápěči, kosmonauti, horolezci, lékaři
K měření malých přetlaků a podtlaků se používá otevřený kapalinový manometr, k měření velkých přetlaků se používají deformační manometry. (učebnice str. 147/obr. 2.66)  

Úkol: Opakujte si vše o plynech, příští týden Vám dám zkušební test. 

Týden 22. 5. - 29. 5. 2020

Zkušební test - mechanické vlastnosti plynů
Odpovědi na tento test posílejte do neděle 31. 5. 2020, v opačném případě budu hodnotit test jako nevyřešený. Za každou otázku můžete získat 1 bod, dle počtu obdržených bodů budete klasifikováni. Správné odpovědi na otázky Vám zašlu na Bakaláře v pondělí 1. 6. 2020. Toto zadání Vám posílám i na Bakaláře.

1. Co se nazývá atmosférou Země?
2. Jaké 2 prvky jsou v atmosféře nejvíce zastoupeny?
3. Popiš Torricelliho pokus. (lze i pomocí obrázku s popisem)
4. Vyjmenuj 3 pomůcky k měření atmosférického tlaku.
5. Vysvětli, kdy je v uzavřené nádobě přetlak, uveď i příklady.
6. Napiš hodnotu normálního tlaku.
7. K čemu se používá manometr?
8. Popiš, jak se mění atmosférický tlak s nadmořskou výškou.
9. Kde se využívá působení vztlakové síly, která působí v atmosféře?
10.Vyjmenuj, kde se využívá tzv. podtlak.

Poslední velkou kapitolou, bude v letošním školním roce Optika. Přečtěte si článek 3. 1. Světelné zdroje. Rychlost světla. v učebnicích na str. 150 - 151

Zápis do sešitů:
Světelné jevy - optika
Světelné zdroje. Rychlost světla.

Optika je nauka o světle. 
Zdrojem světla je těleso, které vydává světlo.
Rozeznáváme dva druhy světelných zdrojů:
- bodový - svíčka, žárovka, laserové ukazovátko ( má velmi malé rozměry nebo je od nás daleko)
- plošný - Slunce, oheň (zdroj větších rozměrů)
Těleso svítící díky odrazu např. Měsíc není zdroj světla!!!

Optické prostředí je prostředí, kterým se šíří světlo. 
Druhy optických prostředí:
- průhledné - světlo jím prochází, vidíme přes něj tělesa (sklo, vzduch, tenký sloupec vody)
- průsvitné - světlo jím prochází, nevidíme přes něj tělesa (látka, papír, mlha, kouř)
- neprůsvitné - světlo přes něj neprochází (dřevo, železo, bakelit)
- čiré - vidíme přes něj všechny barvy (vzduch, sklo, tenká vrstva vody)
- barevné - prochází jen určité barvy (barevná skla)

Rychlost světla ve vakuu je:
c = 300 000 km/s
V ostatních prostředích je rychlost světla menší. 

Týden 1. 6. - 5. 6. 2020

Učebnice kap. 3. 2. str. 152 - 154

Zápis do sešitů:
Šíření světla

Světlo se ve stejnorodém prostředí šíří přímočaře 

Může se šířit v podobě světelných svazků:
- rovnoběžných
- rozbíhavých 
Clona =  otvor v neprůhledné stěně
Rovnoběžný světelný svazek  - světlo šířící se z plošného zdroje za clonou, světlo dopadá z velké vzdálenosti
Světelný paprsek = rovnoběžný světelný svazek, který prochází velmi malým otvorem clony
Rozbíhavý světelný svazek  = světlo šířící se z bodového zdroje za clonou, světlo dopadá z malé vzdálenosti
Stín

STÍN vzniká za neprůsvitným tělesem.
Může vzniknout :
- plný stín - místo, kam nedopadá žádné světlo
- polostín  - v případě více zdrojů nebo plošného zdroje je možno spatřit i polostín (světlejší oblast                      stínu), místo, kam dopadá světlo jen z některých zdrojů. (Chůze po ulici při pouličním                        osvětlení, fotbalisté na stadionu při osvětlení z více zdrojů)
Pěkný příklad vzniku stínu můžeme vidět také na obloze při zatmění Slunce a Měsíce. 

A je tu další test Vašich znalostí. Opět na body, opět na známky. Odpovězte na tyto otázky:

1/ Co je to polostín?
2/ Kdy vzniká rovnoběžný světelný svazek?
3/ Uveď alespoň 3 příklady bodových zdrojů světla.
4/ Jak se od sebe liší čiré a barevné optické prostředí?
5/ Co je to clona?
6/ Jak se světlo šíří ve stejnorodém prostředí?

Týden 8. 6. - 12. 6. 2020

Zápis do sešitů:
ZATMĚNÍ SLUNCE 

Zatmění Slunce vzniká, dostanou-li se Slunce, Měsíc a Země do jedné přímky. 
Můžeme pozorovat zatmění Slunce:
Úplné - z míst na Zemi, která jsou v plném stínu Měsíce
Částečné - z míst na Zemi, která jsou v polostínu Měsíce

ZATMĚNÍ MĚSÍCE 

Zatmění vzniká, dostanou-li se Slunce, Země a Měsíc do jedné přímky.
Můžeme pozorovat zatmění Měsíce:
Úplné - Měsíc je v plném stínu Země.
Částečné - Měsíc je v polostínu Země. 

FÁZE MĚSÍCE 

(Nakreslete si z učebnic obrázky jednotlivých fází Měsíce str. 156/ obr. 3.7 )

Měsíc samotný nevydává světlo, ale pouze odráží světlo Slunce. Podle toho, jak velká část Měsíce je ozářena Sluncem rozlišujeme měsíční fáze. 
Měsíční fáze jsou čtyři:
Nov - Měsíc je k Zemi otočen neosvětlenou částí. Obyvatelé části zeměkoule, kde je právě noc, jej nemůžou spatřit. 
První čtvrť - na obloze je osvětlená právě polovina Měsíce, Měsíc má tvar písmene D
Úplněk - Měsíc je celý k Zemi přivrácen osvětlenou stranou 
Poslední čtvrť - osvětlená část Měsíce má tvar písmene C 

Týden 15. - 19. 6. 2020

Učebnice str. 160 - 170 Odraz světla

Zápis do sešitů:
Odraz světla

Plochy, které dobře odrážejí světlo nazýváme ZRCADLA. Jsou to dokonale vyleštěné kovové desky,skleněné desky pokryté tenkou vrstvou kovu.
V přírodě : klidná vodní hladina
Nejjednodušším zrcadlem je rovinné zrcadlo. Předmět i jeho obraz jsou stejně velké a od zrcadla stejně vzdálené.Obraz předmětu je zdánlivý a stranově převrácený.
Např. použití v koupelně, posilovně...

Duté kulové zrcadlo
Vlastnosti obrazu závisí na vzdálenosti předmětu od zrcadla.např. naběračka či lžíce v kuchyni, reflektory aut,osvětlovací lampy, svítilny, zubní zrcátka,promítací přístroje... 
Vypuklé kulové zrcadlo
Paprsky odražené od vypuklého zrcadla se vždy rozbíhají. Vzniká vždy zdánlivý, přímý a zmenšený obraz.
např. zpětná zrcátka aut, zrcadla na nepřehledných křižovatkách...

Při dopadu na neprůhlednou hladkou plochu se světlo odrazí.
Pro odraz platí tzv. zákon odrazu:
Úhel odrazu se rovná úhlu dopadu. Odražený paprsek zůstává v rovině dopadu.
α = α´ 

(Narýsujte si obr. 3. 14 b na str. 161)
•Kolmice dopadu - kolmice sestrojená v bodě dopadu paprsku na rovinu zrcadla.
•Úhel dopadu - úhel mezi dopadajícím paprskem a kolmicí dopadu.
•Úhel odrazu - úhel mezi odraženým paprskem a kolmicí dopadu.
Rozptyl světla
Nastává na povrchu,který není rovinný (bílý list papíru, částečky prachu, stěny budov...)
Rozptyl slunečního světla nám umožňuje vidět i ty předměty, které nejsou přímo osvětleny Sluncem.
(narýsujte si obr. 3. 17 na str. 163)